Politici

 

Mezi našimi vrcholnými představiteli státu je dle mého názoru velké množství osob, které by se daly nazvat deprivanti. To jsou lidé, kteří chorobně touží po moci.

Osobnost charakterizovaná krajní touhou po moci:

  1. Lhostejnost k utrpení druhých lidí a nedostatek empatie neboli schopnosti vcítění se do prožívání druhého člověka.

  2. Vychytralost věnovaná uchopení a rozšiřování vlastní moci.

  3. Bezohlednost při výkonu moci.

  4. Vyhledávání obětních beránků, přenášení viny a odpovědnosti za způsobené problémy na lidi a jejich skupiny, kteří jsou vybíráni k tomuto účelu jako cíl. Nutkavá potřeba označovat vybrané osoby jako nízké a bezcenné, jako předměty budoucí likvidace.

  5. Závislost na moci jako na droze, korupce mocí.

  6. Na druhých lidech vyžaduje naprostou závislost na vlastní mocné osobnosti, nebo se druzí lidé musí stát nohsledy.

  7. Důraz na symboliku čistoty vůči nečistotě, svatosti vůči nevíře, vyvolenosti vůči zatracení.

  8. Naprosté pohrdání životy druhých lidí podložené tím, že jsou lidmi toužícími po krajní moci neustále vystavováni nepřiměřenému nebezpečí.

  9. Jakmile jde o osobní zájem nebo nějakou příležitost, nemají tito lidé ani špetku svědomí.

  10. Vražedná a sebevražedná orientace.

Zdroj

Před pár lety jsem dostal možnost nahlédnout do světa komunální politiky na Praze 1. Již tenkrát jsem vyhodnotil své působení v ČSSD jako ztrátu času. Nemyslím si, že by se od té doby něco výrazně změnilo k lepšímu. Ba naopak se domnívám, že je na tom dnes stranická politika ještě hůře, než kdykoliv před tím.

Celý stranický systém založený na intrikách, kupčení a uplácení, nakonec ani nemůže přinést nic lepšího, než lze v dnešní době vidět na všech úrovních napříč celým politickým spektrem. Ve stranických strukturách se nahoru derou především ti všehoschopní a bezcharakterní jedinci toužící pouze po moci a osobním prospěchu.

Tento stranický systém je dle mého názoru naprosto nereformovatelný!

Další věc, kterou rozhodně nepotřebujeme, je nepřiměřeně velké množství zákonodárců. Každý z nás moc dobře ví, jak může být složitá domluva 10 osob na jedné věci. V našem parlamentu se jich má domluvit 200. Za zcela zbytečnou instituci pak považuji Senát, který je tvořen 81 senátory. V neposlední řadě by se i počet ministrů a ministerstev dal jistě zredukovat na polovinu, aniž by si toho kdokoliv z nás všiml.