Daně

 

V zemi, kde pracující občan odevzdá na daních a všemožných dalších poplatcích více než tři čtvrtiny svého příjmu a kde je přesto všechno státní pokladna prázdná, je podle mého názoru něco špatně. Všichni společně jsme dnes již takřka nesplatitelným způsobem zadluženi.

Je utopií se domnívat, že někdo jiný naloží s našimi penězi lépe než my sami!

Z výše uvedeného a stávající bilance hospodaření našich politiků za posledních 25 let je zřejmé, že ani 100% zdanění občana by nevedlo k prosperitě. Neboť v zemi, ve které s našimi penězi léta hospodaří lidé, kteří nikdy nedokázali vytvořit ani jedno pracovní místo, to opravdu nemůže dopadnout jinak.

Rovněž nechápu vášnivé diskuze o množství a výši DPH a jeho neustálých změnách. Možná jsem hloupý, ale není vlastně celé DPH úplně zbytečné?

Nebylo by dobré se zamyslet nad tím, zda tento daňový nástroj, díky němuž se nám vše prodražuje o 20 %, není tak nějak v přímém rozporu s tím, co chceme my občané?

Komplikovaný daňový systém, sám o sobě požírající velké množství těchto vybraných prostředků, rovněž nepovažuji za něco, na co bychom mohli být hrdí.

Lidé nemusí být chytří jako Einstein, aby si domysleli následující. Tisíce off shore společností vlastněné českými občany a rovněž nadnárodní korporace, které v České republice spravují stovky velkých podniků, mají sídla v tzv. daňových rájích. Tím pádem v Čechách daně prakticky vůbec neplatí.

Ale lze se jim vůbec divit? Snad jen duševně nemocný jedinec lije vodu do cedníku v domnění, že ji tam druhý den najde. (Z hlediska této metafory musím do skupiny duševně chorých naneštěstí zahrnout i sebe.)

Řešením může být opět jen velké zjednodušení výběru daně a to tím způsobem, že dojde ke zrušení všech daní z příjmu a zavedení jediné daně z nemovitosti. Nemovitost totiž kupodivu nelze nikam schovat. Dokonce je jedno, za kolik neprůhledných společností ji majitel schová. Platbou daně z nemovitosti v místě bydliště bychom dali finanční prostředky do rukou místních starostů a zastupitelů. Ti by pak nemuseli poníženě žádat o nějaké dotace či spíše almužny.

A nepokládá se za rozvoj naší obce to, co nás jako občany ve skutečnosti zajímá nejvíce? Není naše obec místem, kde nás nejvíc „pálí“ nedostatek prostředků na výstavbu školy, školky, dětského hřiště, opravu náměstí, navýšení počtu strážníků, osvětlení přechodů či na realizaci jakéhokoli jiného veřejně prospěšného záměru, ačkoli platíme daně jak mourovatí?

Věřím, že bychom si tyto prostředky mnohem lépe pohlídali a dohlédli na jejich účelné vynakládání a dobré hospodaření, kdyby byly v rukou našich starostů. Obzvláště pokud by tito námi volení zástupci mohli ovlivnit jejich výši na základně široké diskuze s občany. Následně by jim museli předložit podrobné účty, aby bylo možné posoudit jejich hospodaření. Za případné zneužití či plýtvání penězi občanů by byli trestně odpovědní.